Menu
Přestože se v Česku diagnostikuje stále méně pacientek s nádory děložního hrdla (čípku), stále jsou u nás čísla docela vysoká. Stejná tendence se týká i úmrtnosti. V roce 2018 bylo diagnostikováno přibližně 800 žen, z čehož na 380 zemřelo. Vyšší výskyt tohoto onemocnění je u žen po 30. roce věku, ale jsou diagnostikovány i mladší ženy.
Nejzásadnějším rizikovým faktorem podporujícím vznik nádoru děložního hrdla (čípku) je dlouhotrvající infekce rizikovým typem papillomavirů. Těchto papillomavirů je několik typů, které z pohledu onkologického můžeme rozdělit na nízko a vysoce rizikové. Přenos virů je možný pohlavním stykem, ale i dotykem ruce-ústa-pohlavní orgány, během porodu je možné, že se viry přenesou na dítě. Vhodnou prevencí před vznikem nádoru děložního hrdla (čípku) může být očkování a také screening a testování. Dalším významným rizikovým faktorem je věk. Více náchylné k nádoru děložního hrdla (čípku) jsou ženy kolem 30. roku věku. Sekundárním rizikovým faktorem může být kouření či poruchy imunity, které pomohou viru přečkat v epitelu děložního těla do doby, než se z prekancerózního nádoru stane nádor zhoubný a rozsáhlý.
Při pohybové aktivitě se zaměřujeme na obecné zvýšení fyzické zdatnosti, ideálně kombinací vytrvalostního a silového cvičení. Pokud se vyskytne komplikace – jako například otok dolní končetiny – doporučuje se také zařadit protilymfedémová nápravná cvičení a protahovací cvičení.
30 min denně cvičení střední intenzitou, definovanou jako svižná procházka; pokud to není možné, alespoň 10 min;
pohybovou aktivitu cílit na velké svalové skupiny;
2 x týdně začlenit do programu silová cvičení a cvičení na flexibilitu;
tréninkové jednotky zahájit 2–3 min rozcvičením a zakončit protahováním s držením v polohách po dobu 15 až 30 s.
V rámci kardio lekcí se zaměřujeme na zvýšení kondice, čímž zlepšujeme funkci srdce a plic. Jedná se o intervalový typ tréninku…
Základem silového tréninku je překonávání určitého odporu, kterého může být dosaženo pomocí posilovacích gum, závaží…
Balanční nebo také rovnovážná cvičení slouží jako doplňková cvičení především u pacientů, kteří podstoupili chemoterapii…
Pravidelným protahováním ovlivňujeme délku a pružnost svalů, svalové napětí a také funkční rozsah kloubů. Metod protahování…
Kontrola vlastního dechu je jednou z nejdůležitějších součástí všech pohybových aktivit. Zároveň jsou pravidelná dechová cvičení…
Jógové cviky mají stimulující a vyvažující vliv na orgány a zároveň regenerují a pročišťují tělo. Mají uzdravující účinek na ledviny…
Děložní tělo neboli čípek, je uloženo v děloze ženy a tvoří její menší část, která vyčnívá do pochvy. Během dozrávání ženy se mění i děložní hrdlo, změny jsou patrné například po porodu, po opakovaných infekcích děložního hrdla ale i při oslabení imunitního systému. Na těchto změnách se velkou měrou podílí vysoce rizikový Lidský papillomavirus. Velkou většinu nádorů děložního hrdla (čípku) tvoří nádory vzniklé z epitelové tkáně, tzv. spinocelulární karcinomy, menší část tvoří adenokarcinomy.
U nádorů děložního hrdla (čípku) bývá ze začátku dlouhá doba bez příznaků. Většina varovných příznaků se objevuje až ve fázi, kdy je nádor již v pokročilejším stádiu onemocnění. Mezi nejčastější příznaky nádoru děložního hrdla (čípku) je bolest, zapáchající výtok, krvácení objevující se převážně po pohlavním styku. Při velmi pokročilém stádu onemocnění se můžou objevit obtíže při močení, krvácení z močové trubice či konečníku, zácpa, průjem, otok dolních končetin aj. Je potřeba si uvědomit, že některé výše zmíněné příznaky nejsou příznaky jen pro nádory děložního hrdla (čípku) ale i pro jiná onemocnění. Přesnou diagnózu určí pouze lékař.
Konkrétní druh léčby se odvíjí od velikosti, umístění nádoru, stádia, v jakém byl nádor diagnostikován a na celkovém zdraví pacienta. Mezi nejčastější léčbu patří chirurgická léčba (odnětí nádoru), chemoterapie či radioterapie. Cílem chirurgické léčby, je odstranění nádoru jako takové a velmi často se kombinuje s ostatními metodami léčby. Nejčastěji se provádí odstranění samotného nádoru s okrajem zdravé tkáně, případně odstranění spádových uzlin. Dalším typem léčby je chemoterapie, což je léčba cytostatiky. Jedná se o látky, které ovlivňují proces množení nádorových buněk a jejich podání je nejčastěji pomocí infuze do žíly. Třetím typem léčby je radioterapie neboli léčba zářením. Tuto metodu rozdělujeme zpravidla na zevní a vnitřní ozařování.
Vzniklé nežádoucí účinky léčby nádoru děložního hrdla (čípku) se pojí s typem zvolené léčby a od individualit každého pacienta. Mezi obecné nežádoucí účinky onkologické léčby řadíme nevolnost, zvracení, bolest, podráždění ozařované oblasti, snížení krvetvorby, průjem atd. U léčby nádoru děložního hrdla (čípku) se často objevuje otok dolních končetin, tzv. lymfedém, zhoršené močení, průjem a narušení pohlavního života pacientky i partnera. Se všemi nežádoucími účinky léčby by vás měl obeznámit ošetřující lékař a s ním je vhodné se dohodnout na možnosti jejich ovlivnění.
Pod pojmem paliativní péče si můžeme představit takovou léčbu, která sice nevede k vyléčení pacienta, ale k prodloužení života a zlepšení jeho kvality. Jedná se o komplexní léčbu pacienta, nejen cílenou na nádor, ale i na další aspekty, jako je bolest, únava, nechutenství atd. Metod paliativní léčby je několik, řadíme sem paliativní chirurgickou léčbu, radioterapii, chemoterapii.
Partner projektu
