Zhoubné nádory prsu patří mezi nejčastější nádorová onemocnění u žen. Ročně jsou diagnostikovány u více než 7 tisíc žen v Česku. Velmi vzácně se vyskytují i u mužů.
Základními rizikovými faktory bývá ženské pohlaví, věk, genetická predispozice (mutace genu BRCA1 a BRCA2), doba první menstruace a doba nástupu menopauzy, užívání hormonální léčby.
K faktorům životního stylu, které mohou ovlivňovat vznik nádoru prsu, řadíme zvýšený příjem alkoholu, nadváhu či obezitu, nedostatek pohybové aktivity.
Pohybová aktivita u nádoru prsu
Při pohybové aktivitě se zaměřujeme na obecné zvýšení fyzické zdatnosti, ideálně kombinací vytrvalostního a silového cvičení. V případě otoku postižené horní končetiny je důležité se vyvarovat přílišnému silovému zatížení této oblasti. Pokud z důvodu chemoterapie došlo k poškození periferních nervů, je doporučeno se zaměřit v tréninku i na cvičení rovnovážná.
Obecné pokyny
vyhnout se nečinnosti a vrátit se k běžným denním činnostem co nejdříve;
každý týden zařadit 150 minut pohybu na střední úrovni nebo 75 minut intenzivního kondičního cvičení;
2 dny v týdnu se věnovat i silovému tréninku, a to především ženy, které jsou léčeny adjuvantní chemoterapií nebo hormonální terapií;
tréninkové jednotky zahájit 2–3 min rozcvičením a zakončit protahováním s držením v polohách po dobu 15 až 30 sekund.
Jako zhoubný nádor prsu označujeme útvar nahromaděných nádorových buněk. Obecně se rozlišuje několik typů zhoubných nádorů prsu, a to duktální karcinom in situ, invazivní duktální karcinom, lobulární karcinom in situ, invazivní lobulární karcinom. Karcinom in situ je označení pro rané stádium nádoru bez schopnosti metastazovat, tzn. zakládat vzdálené nádory mimo primární nádor. Duktální nádor je nádor, který se vytvořil v systému prsních vývodu a lobulární nádor vzniká ve žlázových lalůčkách.
Jaké jsou příznaky nádoru prsu?
Mezi nejtypičtější projevy nádoru prsu řadíme hmatnou bulku v oblasti prsu, podpaží či nadklíčku. Dále zarudlá, ztuhlá nebo zduřená prsní tkáň. Zvýšená pozornost by se měla věnovat i prsní bradavce, zda nemění barvu, tvar nebo nehnisá. Stejně tak je důležité sledovat netypické zvětšení jednoho prsu nebo změnu jeho tvaru, např. propadnutí.
Léčba nádoru prsu
Mezi nejčastější léčbu patří chirurgická léčba (odnětí nádoru), chemoterapie, radioterapie, hormonoterapie a biologická léčba. Cílem chirurgické léčby, je odstranění nádoru jako takového a velmi často se kombinuje s ostatními metodami léčby. Nejčastěji se provádí odstranění samotného nádoru s okrajem zdravé tkáně, odstranění až jedné čtvrtiny prsu, odstranění celého prsu bez odstranění podpažních uzlin nebo s odstraněním podpažních uzlin. Druhým nejčastějším typem léčby je chemoterapie, což je léčba cytostatiky. Jedná se o látky, které ovlivňují proces množení nádorových buněk a jejich podání je nejčastěji pomocí infuze do žíly. Třetím typem léčby je radioterapie neboli léčba zářením. Tuto metodu rozdělujeme zpravidla na zevní a vnitřní ozařování. Velmi často se u léčby nádoru prsu využívá hormonální a biologická léčba, která probíhá v řádech několika let.
Nežádoucí účinky léčby a co s nimi?
Vzniklé nežádoucí účinky léčby nádoru prsu se odvíjejí od typu zvolené léčby a od individualit každého pacienta. Mezi obecné nežádoucí účinky onkologické léčby řadíme nevolnost, zvracení, bolest, podráždění ozařované oblasti, snížení krvetvorby, průjem, vypadávání vlasů atd. Kromě obvyklých komplikací onkologické léčby je nutné zmínit dvě typické pro karcinom prsu, kterými jsou bolestivý (algický) syndrom a otok (lymfedém) stejnostranné horní končetiny. Bolestivý syndrom se objevuje na postižené straně hrudníku a postihuje i rameno, nemocná má bolesti a často pociťuje i pálení. Zcela nežádoucí je absolutní klid stejnostranné končetiny nebo naopak její nepřiměřené zatěžování. Dalším nejčastějším doprovodným příznakem je únava. Přibližně 30 až 50 % onkologických pacientů si vedle únavy stěžuje i na nespavost. Se všemi nežádoucími účinky léčby by vás měl obeznámit ošetřující lékař a s ním je vhodné se dohodnout na možnosti jejich ovlivnění.
Paliativní péče
Pod pojmem paliativní péče si můžeme představit takovou léčbu, která sice nevede k vyléčení pacienta, ale k prodloužení života a zlepšení jeho kvality. Jedná se o komplexní léčbu pacienta, nejen cílenou na nádor, ale i na další aspekty, jako je bolest, nevolnost, únava, dostatečná a kvalitní strava atd. Metod paliativní léčby je několik, řadíme sem paliativní chirurgickou léčbu, radioterapii, chemoterapii, hormonální léčbu nebo také biologickou léčbu.
Na webu používáme cookies. Pokud si myslíte, že je to v pořádku, klikněte na „Přijmout všechny“. Kliknutím na „Nastavení“ si také můžete vybrat, jaké soubory cookie chcete.
Přečtěte si naše zásady používání souborů cookie