Pacientské příběhy

Příběh pacientky Ilony Mančíkové

Paní Ilona Mančíková je celoživotní sportovkyně, nekuřačka a milovnice zdravého životního stylu. O to větší překvapení pro ni v jejích 43 letech byl nález lékařů v podobě plicního nádoru. Po chirurgickém zákroku se Ilona rozhodla, že i přes únavu a počáteční nezdary nepoleví a denně se věnovala jízdě na rotopedu a dechovému cvičení. Pozitivní mysl, bytí v přítomném okamžiku a jógové cvičení ji v nejtěžších chvílích držely nad vodou a to by chtěla doporučit i ostatním pacientům.

Ilona je aktivní i nadále a spolupracuje s pacientskou organizací Amelie na projektu PROdýchej, který je určen pro podporu pacientů s rakovinou plic a jejich blízkých.

Příběh paní Hamanové

Sport byl vždy nedílnou součástí života paní Marie Hamanové. A když jí v 55 letech diagnostikovali rakovinu prsu, byla pevně rozhodnutá se k němu po operaci vrátit tak rychle, jak to jen bude možné. Své předsevzetí dodržela a sport jí i dnes pomáhá udržet se v duševní i fyzické kondici. Pracuje v Masarykově onkologickém ústavu v Brně a pravidelný pohyb doporučuje všem pacientům, se kterými se každodenně setkává.

Příběh pana Sirného

V případě pana Sirného se rčení „sportem ku zdraví“ naplnilo měrou více než vrchovatou. Sportoval celý život předtím, než mu lékaři diagnostikovali rakovinu tlustého střeva a jeho organismus i díky tomu zvládl extrémně náročnou léčbu. Po jejím ukončení se naprosto přirozeně ke sportu vrátil a dnes zvládá stejné výkony jako před léčbou. Cítí se zdravý a dokázal se naplno vrátil zpět do života.

Příběh pacientky paní Hasarové

Věřit a nevzdávat se, takové je životní motto paní Hasarové. Její přístup je důkazem, že aktivní pohyb ve spojení s nezlomnou vůlí a vírou v uzdravení dokáže pomoci překonat i velice těžké životní období. Fyzický pohyb se stal nezbytnou součástí jejího života a udělal ho bohatším. Inspirujte se jejím nakažlivým životním optimismem.

Příběh pana Polanského

Jsou chvíle, kdy propadnete pocitu, že nemá smysl se snažit, že je všechno ztraceno. Ale skutečně ztraceno je jen to, co sami dopředu ztratíte ve své hlavě. Když najdete sílu se hýbat, začnete si znovu věřit a vaše okolí stojí při vás, máte šanci na nový začátek. Pohyb a pevná víra v sebe samého vám pomohou začít znovu žít. Tak jako se to podařilo panu Polanskému.