Nádory vaječníků a vejcovodů

Zhoubné nádory vaječníku v Česku řadíme mezi 15 % všech zhoubných nádorů diagnostikovaných u žen. V posledních letech snižuje výskyt tohoto onemocnění, přesto bývá ročně diagnostikováno téměř 1 000 žen.

Přesná příčina vzniku nádoru vaječníků a vejcovodů není známá, existuji jisté rizikové faktory, které předurčují daného jedince ke vzniku daného onemocnění. Patrně největší vliv na vznik nádoru vaječníků a vejcovodů má hladina ženských pohlavních hormonů (estrogenů), především tedy jejich vliv na dozrávání vajíčka. Dále je známo, že ženy, které mají mutaci genů BRCA1 a BRCA2 mají vyšší riziko vzniku tohoto onemocnění. U těchto žen se nádor objeví většinou do 40. roku života. Obecně jsou nejvíce ohroženy ženy ve věkové skupině 50 až 75 let.

Pohybová aktivita u nádoru vaječníků a vejcovodů

Při pohybové aktivitě se zaměřujeme na obecné zvýšení fyzické zdatnosti, ideálně kombinací vytrvalostního a silového cvičení. V případě poškození periferních nervů z důvodu chemoterapie je vhodné se zaměřit v tréninku i na cvičení rovnovážná.

Obecné pokyny

  • 30 min denně cvičení střední intenzitou, definovanou jako svižná procházka; pokud to není

  • pohybovou aktivitu cílit na velké svalové skupiny;

  • 2 x týdně začlenit do programu silová cvičení a cvičení na flexibilitu;

  • tréninkové jednotky zahájit 2–3 min rozcvičením a zakončit protahováním s držením v polohách po dobu 15 až 30 sekund.

Kontraindikace, aneb kdy necvičit

  • Akutní onemocnění
  • Horečka
  • Akutní potíže pohybového aparátu
  • Nedostatečně kompenzovaná chronická onemocnění
  • Nestabilní angína pectoris
  • Poruchy srdečního rytmu
  • Dušnost
  • Výrazná chudokrevnost
  • Velký úbytek hmotnosti
  • Nedostatek krevních destiček

Kardio trénink

V rámci kardio lekcí se zaměřujeme na zvýšení kondice, čímž zlepšujeme funkci srdce a plic. Jedná se o intervalový typ tréninku

Silový trénink

Základem silového tréninku je překonávání určitého odporu, kterého může být dosaženo pomocí posilovacích gum, závaží…

Trénink rovnováhy

Balanční nebo také rovnovážná cvičení slouží jako doplňková cvičení především u pacientů, kteří podstoupili chemoterapii…

Trénink na flexibilitu

Pravidelným protahováním ovlivňujeme délku a pružnost svalů, svalové napětí a také funkční rozsah kloubů. Metod protahování…

Dechová cvičení

Kontrola vlastního dechu je jednou z nejdůležitějších součástí všech pohybových aktivit. Zároveň jsou pravidelná dechová cvičení…

Jóga

Jógové cviky mají stimulující a vyvažující vliv na orgány a zároveň regenerují a pročišťují tělo. Mají uzdravující účinek na ledviny…

Co je nádor vaječníků a vejcovodů?

Vaječníky a vejcovody jsou tvořeny širokou škálou buněk. To znamená, že i nádor samotný může vzniknout z jakékoliv této buňky. Nádory vaječníků nejčastěji vznikají ze zárodečného epitelu povrchu vaječníků, tzv. epitelové karcinomy. Druhou nejčastější skupinou nádorů vaječníků jsou nádory vznikající z jiných než epitelových struktur. Epitelové karcinomy se častěji objevují u starších žen, naopak neepitelové mají tendenci se vyskytovat u žen mladšího věku.

Jaké jsou příznaky nádoru vaječníků a vejcovodů?

U nádorů vaječníků a vejcovodů bývá ze začátku dlouhá doba bez příznaků. Většina varovných příznaků se objevuje až ve fázi, kdy je nádor již v pokročilejším stádiu onemocnění. Bohužel vaječníky i vejcovody jsou těžko přístupné, a tudíž hůře vyšetřovatelné. Mezi nejčastější příznaky nádoru vaječníků a vejcovodů je bolesti podbřišku nebo břicha, únava, plynatost, pálení žáhy, zvětšení břicha. Je potřeba si uvědomit, že některé výše zmíněné příznaky nejsou příznaky jen pro nádory vaječníků a vejcovodů ale i pro jiná onemocnění. Přesnou diagnózu určí pouze lékař.

Léčba nádoru vaječníků a vejcovodů

Konkrétní druh léčby se odvíjí od velikosti, umístění nádoru, stádia, v jakém byl nádor diagnostikován, celkovém zdraví pacienta. Mezi nejčastější léčbu patří chirurgická léčba (odnětí nádoru), chemoterapie, radioterapie či hormonoterapie. Cílem chirurgické léčby, je odstranění nádoru jako takové a velmi často se kombinuje s ostatními metodami léčby. Pokud je to možní, provádí se tzv. radikální operace, kdy se odstraní oba vaječníky a vejcovody, děloha, předstěna břišní případně odebrání slepého střeva. V případě potřeby se mohou odebrat i spádové uzliny. Pokud takto radikální operace možná není, nejčastěji protože již nádor zasahuje do životně důležitých orgánů, volí se odebrání jen takové nádorové hmoty, která je možná. Dalším typem léčby je chemoterapie, což je léčba cytostatiky. Jedná se o látky, které ovlivňují proces množení nádorových buněk a jejich podání je nejčastěji pomocí infuze do žíly. Třetím typem léčby je radioterapie neboli léčba zářením. Tuto metodu rozdělujeme zpravidla na zevní a vnitřní ozařování.

Nežádoucí účinky léčby a co s nimi?

Vzniklé nežádoucí účinky léčby nádoru vaječníků a vejcovodů se pojí s typem zvolené léčby a od individualit každého pacienta. Mezi obecné nežádoucí účinky onkologické léčby řadíme nevolnost, zvracení, bolest, podráždění ozařované oblasti, snížení krvetvorby, průjem, vypadávání vlasů atd. Se všemi nežádoucími účinky léčby by vás měl obeznámit ošetřující lékař a s ním je vhodné se dohodnout na možnosti jejich ovlivnění.

Paliativní péče

Pod pojmem paliativní péče si můžeme představit takovou léčbu, která sice nevede k vyléčení pacienta, ale k prodloužení života a zlepšení jeho kvality. Jedná se o komplexní léčbu pacienta, nejen cílenou na nádor, ale i na další aspekty, jako je bolest, únava, nechutenství atd. Metod paliativní léčby je několik, řadíme sem paliativní chirurgickou léčbu, radioterapii, chemoterapii a hormonální léčbu.

Pacientské organizace